Aktuality

Informace č.: 50 - 2018 (Hmotná nouze - poukázky)

Vážení přátelé,

Poslanecká sněmovna bude na své schůzi, která začíná 26. 6. 2018, projednávat poslanecké návrhy novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Jsou to dva tisky, a to tisk č. 89, který podali poslankyně a poslanci Hnutí ANO a dále je to tisk č. 99, který podali poslankyně a poslanci KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a ČSSD. Oba návrhy se týkají nešťastných poukázek v hmotné nouzi, kdy část příspěvku v hmotné nouzi se vyplácí formou poukázek. Tyto poukázky jsou povinné u všech příjemců příspěvku v hmotné nouzi, tedy i u těch lidí, kteří si nemohou svojí prací vydělat potřebné prostředky – například osoby ve III. stupni ID, osoby pečující, příjemci příspěvku na péči ve II. – IV. stupni a osoby starší 70. let. 

Návrh poslanců ANO, tisk 89, sice částečně změkčuje povinnost výplaty hmotné nouze v poukázkách, ale tato úleva se prakticky netýká lidí se zdravotním postižením. Je zaměřena pouze na pobyt ve zdravotnickém zařízení, na osoby omezené ve svéprávnosti či osoby, které jsou v pobytových sociálních službách. 

NRZP ČR iniciovala novelu, která osvobozuje od povinnosti výplaty dávek hmotné nouze formou poukázek osoby ve III. stupni ID, dále příjemce příspěvku na péči ve II.  –  IV. stupni, osoby pečující a osoby starší 70. let. Protože návrh zákona, který podal pan poslanec Vít Kaňkovský a další, není průchodný, budou poslanci podávat pozměňovací návrhy, které by měly celý systém poukázek v hmotné nouzi výrazně eliminovat, případně zrušit. 

Vážení přátelé, dovoluji si Vás požádat, pokud máte kontakt na Vaše poslance, abyste je požádali o podporu pozměňovacích návrhů pana poslance V. Kaňkovského, případně pana poslance R. Sklenáka. Návrhy budou předkládány při projednávání zákona již v úterý 26. 6. 2018. Jedná se konkrétně o pozměňovací návrhy, aby se poukázky při výplatě dávek v hmotné nouzi nepoužily vůbec. Pokud tento návrh neprojde, budou načteny pozměňovací návrhy, které osvobodí od výplaty hmotné nouze výše uvedené skupiny lidí, to je osoby ve III. stupni ID, dále příjemci příspěvku na péči ve II.  –  IV. stupni, osoby pečující a osoby starší 70. let. 

Vážení přátelé, prosím, oslovte tímto dopisem Vaše poslance v krajích či ve městech, aby ve třetím čtení zákona o hmotné nouzi podpořili podané návrhy, které osvobozují od výplaty části hmotné nouze formou poukázek širší spektrum osob, které si nemohou vlastní prací zlepšit svoji ekonomickou situaci. 

Přeji Vám všechno dobré. 

 

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR

logo_opz
 

Informace č.: 49 - 2018 (Práva pacientů být informován)

Vážení přátelé,

dnes je velmi frekventováno téma právo pacienta být informován. Práva pacientů být informován, jsou důležitá především proto, aby pacient mohl odpovědně spolurozhodovat. Pacient musí mít dostatek vhodně podaných informací a musí mít čas a prostor pro případné dotazy. 

Mezi ta nejdůležitější pacientova práva ve vztahu k léčbě patří zejména:

  • Právo na respektování Vaší vůle při poskytování zdravotní péče.
  • Právo na informace o vašem zdravotním stavu, zejména pak právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, pořizovat si její kopie a opisy či požádat o výpis ze zdravotnické dokumentace, nebo určit okruh lidí, kteří mohou informaci o Vašem stavu dostat. Můžete ale také zakázat, aby informace o Vašem zdravotním stavu někdo konkrétní dostal, a můžete také vyjádřit svoji svobodnou vůli, že nechcete být informován o podrobnostech o Vašem zdravotním stavu.
  • Právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, spolu s právem vybrat si poskytovatele zdravotních služeb, právo na konzultaci/názor jiného zdravotnického zařízení či lékaře (původní poskytovatel je pak povinen zpřístupnit informace o zdravotním stavu, které jsou pro posouzení nezbytné, ale může tuto službu zpoplatnit).
  • Práva na úctu, důstojné zacházení, ohleduplnost a respektování soukromí.
  • Právo na přítomnost blízké osoby. 

Jedním z klíčových práv pacienta je povinnost poskytovatele zdravotní péče vyžádat si jeho svobodný informovaný souhlas s konkrétním výkonem, léčebným či diagnostickým postupem, včetně podáním léků. Toto právo pacienta upravuje jak zákon o zdravotních službách, tak i nový Občanský zákoník. Bez takového souhlasu se až na výjimky stanovené zákonem (například stav nouze či povinné léčení), nesmí provést žádný zásah do tělesné či duševní integrity pacienta. Informovaný souhlas je buď písemný (vyžaduje- li to zákon – například když je pacient léčen v rámci klinické studie či souhlas s hospitalizací) nebo ústní. 

V rozhovoru s lékařem by se měl pacient dozvědět zejména:

  • Příčinu a původ nemoci, jsou-li známy, její stadium a předpokládaný vývoj.
  • Jaké jsou možnosti léčby, výhody a nevýhody každé z nich a jak vysoká je pravděpodobnost úspěchu každé z nich.
  • Jaký lék, proč a za jakým účelem je podáván, o důsledcích a případných omezeních v životosprávě a dosavadnímu způsobu života v souvislosti s užíváním léku, o vedlejší účinky, co v takovém případě dělat, popřípadě na koho se obrátit.
  • O všech dalších alternativách léčby, které jsou podloženy vědeckými daty, včetně těch, které nejsou v ČR hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
  • O případných změnách v léčbě/ podávaného léku, včetně toho proč lékař změnu navrhuje. Je dobré vědět, že změna může být navržena výhradně z medicínských důvodů, které odráží aktuální zdravotní stav pacienta, nikoli například z ekonomických důvodů toho kterého zdravotnického zařízení. 

Je jasné, že takového vzorového postupu není vždy v praxi jednoduché dosáhnout, a to z mnoha příčin jak na straně pacienta, tak také na straně lékaře či dalšího zdravotnického personálu. Bariéry jsou v komunikaci také v běžném životě a měly bychom si jich být vědomi a pokoušet se je překovávat. Na straně pacienta jde zejména o informační nerovnováhu vůči lékaři, je na „cizí půdě“, nerozumí latinským slovům, laboratorním nálezům. Proto se ptejme, nebojme se žádat vysvětlení. Pokud jsme nervózní, úzkostní a máme strach, že si lékařovy odpovědi a doporučení nebudeme pamatovat, dělejme si poznámky, nebo si sebou do ordinace přiveďme blízkého člověka. Bariéry mohou být ale i na straně lékaře – je přetížený, má málo času na pacienty, je přetížen administrativou, je po noční službě, či jen nemá takovou schopnost vcítit se do úzkostí pacienta.

zdroj: PhDr. Ivana Plechatá, Ústav lékového průvodce 

Přeji Vám všechno dobré. 

 

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR

logo_opz

 

Informace č.: 48 - 2018 (Dopis pana prezidenta M. Zemana)

Vážení přátelé,

 

v informaci NRZP ČR č. 43-2018 jsme Vás informovali o setkání s panem prezidentem Milošem Zemanem. Hlavními tématy našeho jednání byla jednak oblast přístupnosti železniční dopravy tak také nevyplácení příspěvku na péči ze strany Slovenské republiky těm občanům, kteří se přestěhovali do České republiky.

 

Není to tak úplně jednoduché, jak věc popisuji a jsou tam určité právní zábrany k výplatě příspěvku. Pan prezident Miloš Zeman slíbil, že v červenci, na setkání s panem prezidentem Slovenské republiky Andrejem Kiskou, předá panu prezidentovi dopis ve věci výplaty příspěvku na péči a zmíní se o tomto problému.

 

Setkání obou prezidentů bylo posunuto až na konec července 2018. Pan prezident Miloš Zeman se tudíž rozhodl, že nebude s dopisem čekat až na společné setkání a dopis panu prezidentovi Slovenské republiky odeslal již v těchto dnech.

 

Pan prezident Miloš Zeman ve svém dopise podrobně popsal konkrétní případ muže, který vyrostl a žil ve Slovenské republice ve smíšené rodině a má slovenské občanství. V současné době žije v České republice, má přiznanou invaliditu III. stupně a invalidní důchod pobírá ze Slovenské republiky. V České republice mu byl vystaven průkaz ZTP a až do roku 2016 pobíral v České republice příspěvek na péči, který mu vyplácela Slovenská republika. Na základě rozsudku Soudního dvora EU mu byla výplata příspěvku na péči ze Slovenské strany zastavena.

 

Pan prezident Miloš Zeman požádal prezidenta Slovenské republiky, aby věnoval této záležitosti pozornost. Pan prezident dále vyjádřil názor, že tento dopis by měl být impulsem ke vzájemnému jednání mezi ČR a SR o možném řešení této svízelné situace s tím, že by řešení mohlo spočívat v udělení výjimky pro občany, kteří plnili pojišťovací povinnost na Slovensku, ale dlouhodobě žijí v ČR.

 

Vážení přátelé, sdělujeme Vám tuto pozitivní věc s ohledem na to, že pan prezident Miloš Zeman vnímá naše žádosti jako velmi důležité, že se jimi nadále zabývá a řeší je.

 

Přeji Vám všechno dobré.

 

Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR

 

logo_opz

 
Více článků...
GIVT_banner_full

 Děkujeme:













Asekol Nakladatelství ÚMUN

VVZPO logo_PTAS Metropolitní univerzita Praha logo_opel