Aktuality

Otevřený dopis předsedy NRZP ČR Václava Krásy ministru práce a sociálních věcí ČR

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás touto neobvyklou formou otevřeného dopisu, a to ve věci posudkové služby, neboť jsme přesvědčeni, že míra naší tolerance s úrovní a prací tohoto orgánu státu byla překročena.

V pondělí 14. února 2011 v rámci pořadu „Reportéři ČT“ byl odvysílán případ člověka, kterému je odpírán invalidní důchod. Reportáž ukázala dva základní problémy, které jsou s problematikou invalidity spojeny:

1) Naprostou bezmocnost člověka proti posudkovému lékaři, resp. posudkové komisi MPSV ČR, a to i v případě, kdy je stanovisko posudkového lékaře v rozporu s názory příslušných odborných lékařů.

2) Neznalost základního předpisu, jímž je zákon o důchodovém pojištění, na České správě sociálního zabezpečení.

Nejhorší je, že bohužel nejde o ojedinělé excesy. Jak z vlastní poradenské praxe, tak z poradny NRZP ČR máme poznatky, že případů neadekvátního posuzování zdravotního stavu lidí se zdravotním postižením neúměrně přibývá. Můžeme uvést případ člověka s Crohnovou nemocí, jemuž byl po osmi operacích - přičemž při každé z nich přišel o část střeva - snížen stupeň invalidity z III. na I. stupeň. Tento člověk pobíral plný invalidní důchod 22 let.

Dovolujeme si, vážený pane ministře, vyslovit naději, že tyto a řada dalších případů, nejen v oblasti důchodového pojištění, ale i příspěvku na péči, případně mimořádných výhod, nejsou důsledkem politického zadání. Pokud by tomu tak bylo, nemohli bychom je označit jinak, než jako krajně neetické, nezákonné a opovrženíhodné.

Jsme přesvědčeni, vážený pane ministře, že situaci na České správě sociálního zabezpečení je třeba řešit. Zatímco ke zlepšení znalosti zákona o důchodovém pojištění snad postačí několikahodinové školení, situace v oblasti posudkové služby vyžaduje řešení komplexní, s využitím zkušeností z okolních zemí, např. Rakouska, Slovinska, Německa aj. Systém posuzování v těchto zemích zajišťuje podstatně větší míru objektivity než stávající systém v České republice, neboť je založen na týmovém posuzování zdravotního stavu několika odborníky a není postaven na posouzení jednoho posudkového lékaře.

Vážený pane ministře, v této souvislosti si dovolíme upozornit, že stávající návrh Vámi připravované reformy je postaven právě na posílení úlohy posudkových lékařů při posuzování nároků osob se zdravotním postižením na dávky mobility, kompenzačních pomůcek a dalších dávek. Vyjadřujeme zásadní nesouhlas s tímto konceptem. Vaši pracovníci argumentují, že posudkoví lékaři se budou řídit tzv. Mezinárodní klasifikací funkcí. Už z definice věci to není možné. Posuzování podle moderního způsobu, který je používán v celé Evropě, nelze dělat na základě medicínských ukazatelů, ale na základě schopnosti občana fungovat ve společnosti a zabezpečit si svoje základní potřeby. Toto posouzení je vždy na základě týmové práce, ve které musí velkou úlohu mít ergoterapeuti, sociální pracovníci a další odborníci. Náš systém posuzování je zastaralý, skladba posudkových lékařů je neadekvátní a důsledky tohoto systému nesou tisíce lidí se zdravotním postižením. 

Vážený pane ministře, věříme, že se budete tímto podnětem vážně zabývat, a že se promítne i do připravované reformy. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR je připravena, pokud bude brána za rovnoprávného partnera, účinně pomoci svými odborníky při řešení současné situace nejen na ČSSZ, ale i v přípravě nového způsobu posuzování. Takovou reformu můžeme podporovat a prosazovat.

 

V úctě

Bc. Václav Krása

předseda NRZP ČR

 

Otevřený dopis Komise pro sociální záležitosti Asociace krajů ČR

Otevřený dopis členů komise Rady Asociace krajů ČR pro sociální záležitosti ze dne 1. 2. 2011

SK AKČR byla informována o záměru MPSV realizovat reformu v oblasti sociálních věcí. Návrh, tak jak byl představen, naprosto neposkytuje reálný obraz o smyslu, cílech a připravenosti takto zásadní reformy. Proto komise požaduje odpověď na tyto otázky:

  • Jaké budou ekonomické náklady takové reformy?
  • Jaký dopad bude mít převod agend sociálních odborů z obcí a krajů na úřady práce na zaměstnanost?
  • Jaký dopad bude mít tento krok na dostupnost pro občany?
  • Jak tyto záměry MPSV korespondují s dosud platným zákonem, který stanovuje rok 2012 jako rok přechodu dotačního řízení v oblasti sociálních služeb na kraje?
  • Je tento krok v souladu se záměrem reformy veřejné správy z roku 2002 – přiblížit veřejnou správu občanům? Není pokusem o další centralizaci státní moci?

Vzhledem k naléhavosti uvedených skutečností a jejich dopadu na obce a kraje, vzhledem ke zřejmé nepřipravenosti reformy naléhavě žádají členové SKAK ČR ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka o schůzku, na níž budou podrobně seznámeni se skutečnými cíli, ekonomikou a obsahem reformy.

Projednání požadují s dostatečným předstihem před zahájením kroků v legislativním procesu.

 

Dopis předsedy NRZP ČR členským organizacím o jednání s náměstkem MPSV ČR z 11. února

Zpráva z jednání o reformě v oblasti zaměstnávání OZP

V pátek dne 11. února 2011 se uskutečnilo jednání pana náměstka Karla Machotky s představiteli zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením a NRZP ČR. Předmětem jednání byl návrh tezí reformy, které MPSV ČR rozeslalo přítomným před 14 dny.

Prvním projednávaným bodem byl návrh MPSV ČR na zrušení náhradního plnění při plnění kvóty zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pan náměstek K. Machotka na úvod uvedl, že ustupují od návrhu na zrušení náhradního plnění a navrhují, aby tento způsob plnění povinnosti zaměstnávat 4 % OZP měl dvě regulační hranice. První regulační hranice zůstává tak jako doposud, to je, že jeden zaměstnanec zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, může poskytnout náhradní plnění jednomu odběrateli maximálně ve výši sedminásobku průměrné mzdy za jeden rok (dnes je to asi 160 000 korun). Zároveň se však určuje druhá redukční hranice, a to tak, že tento zaměstnanec může poskytnout náhradní plnění v maximální výši 1 000 000,- korun ročně, pokud poskytuje náhradní plnění více odběratelům. S tímto návrhem všichni účastníci vyslovili souhlas, neboť je zřejmé, že institut náhradního plnění je často obcházen a je potřeba zabránit jeho zneužívání. Navrhl jsem ještě, aby každý, kdo poskytuje náhradní plnění, průběžně zveřejňoval na svých webových, stránkách komu poskytl náhradní plnění, v jaké výši a za jaké výrobky nebo služby. O tomto návrhu se bude ještě dále jednat.

Druhým bodem byla diskuse o podpoře chráněných pracovních míst. MPSV ČR upravilo původně navržený systém změny podpory chráněných pracovišť, i když část svých návrhů ponechalo. Navrhuje se zrušit institut tzv. „chráněných dílen“, to je pracovišť, která jsou dne uváděna jako dílny zaměstnávající více než 60 % OZP. Nadále budou podporována chráněná místa, zůstane však kategorie zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP. Pokud budou vznikat nová chráněná místa u těchto zaměstnavatelů, tak systém podpory bude poněkud modifikován. Zůstává podpora při zřízení pracovního místa pro OZP. Další podpora nově zřízeného místa bude mít dvě fáze. Podpora do jednoho roku a podpora po uplynutí jednoho roku. V období do jednoho roku bude moci ÚP podpořit pracovní místo na výplatu mezd, ale tato podpora nebude nároková, tak jako dosud u § 78, zákona o zaměstnanosti. Po uplynutí jednoho roku, pokud se prokáže, že toto pracovní místo je dále využíváno a funguje, bude více méně nároková podpora u zaměstnavatelů, zaměstnávajících více jak 50 % OZP, a to společnou dávkou, které jsou dosud definovány v § 76 a § 78 zákona o zaměstnanosti. To znamená, příspěvek n a mzdu a na provoz takového pracoviště. Tato částka však nebude krýt stoprocentně náklady takového pracovního místa. Podpora bude maximálně ve výši 90 % vyplacených mezd + provozních nákladů. MPSV ČR neřeklo výši této dávky s tím, že tato věc je ještě v jednání. Dojde tak de facto ke sloučení podpory podle § 76 a 78. Důležité bude, na jaké výši této podpory bude shoda. Jednoroční období (zkušební) je, podle MPSV ČR důležité proto, aby ÚP mohl ověřit, že se nejedná o podvodnou dílnu nebo o podvodné pracoviště, které žije pouze z přidělených dotací, a de facto zaměstnanci nic nevykonávají. U současných smluv bude situace řešena v průběhu období po jejich doběhu a podobně. U zaměstnanců zaměstnávajících méně než 50 % OZP bude tato podpora sloučeného § 76 a 78 nenároková, přičemž zůstane příspěvek na zřízení pracovního místa. Navrhl jsem, aby bylo do budoucna uvažováno s tím, že nároková podpora na pracovní místo OZP by neměla být pouze u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP, ale že by měla být v zásadě na každé takové místo. U představitelů ministerstva nebyl zásadní odpor proti tomuto návrhu, ale vyjádřili obavu z rozpočtových dopadů takové opatření.

Třetím bodem diskuze byl návrh na zrušení institutu osoby zdravotně znevýhodněné. Ministerstvo trvá dosud na zrušení tohoto institutu. Všichni účastníci vyslovili nesouhlas se zrušením institutu osoby zdravotně znevýhodněné. Tyto osoby mají určité zdravotní znevýhodnění, které jim velmi stěžuje uplatnění na trhu práce. Pokud by byl zrušen institut osoby zdravotně znevýhodněné, který umožňuje zaměstnavatelům čerpat při jejich zaměstnávání určité finanční prostředky, tak tyto osoby budou velmi těžko zaměstnavatelné. Zároveň hrozí, že řada zaměstnavatelů, pokud ztratí tuto podporu, je propustí a tyto osoby se dostanou do hmotné nouze. Všichni jsme vyjádřili zásadní nesouhlas a o této věci se bude dále jednat. Podle slov pana náměstka K. Machotky nebyla otázka osob zdravotně znevýhodněných dosud uzavřena.

Vznesl jsem další bod do jednání, a to návrh MPSV ČR, aby byla zrušena povinnost zaměstnavatelů hlásit na ÚP volné pracovní místo, vhodné pro OZP. Považujeme zrušení tohoto hlášení za nešťastné, neboť je to jeden z ekonomických ukazatelů, který ukazuje, jak se vyvíjí trh práce v oblasti zaměstnávání OZP. Pan náměstek Machotka uvedl, že jsme jednou z mála zemí, která určuje povinnost zaměstnavatelů obecně hlásit volná místa a tím samozřejmě i volná místa pro OZP. Doplnil ještě, že tato čísla jsou nepřesná, a že mají jiné mechanismy zjišťování počtu volných míst. Domníváme se však, že tyto argumenty nejsou zcela přesvědčivé.

Další jednání v této věci se uskuteční 25. února ve 13:00 hodin, ale to již bude nad paragrafovaným zněním. Lze s povděkem kvitovat, že MPSV ČR zahájilo diskuzi s partnery ještě před paragrafovaným zněním, a že některé naše návrhy byly již dnes akceptovány. Přesto zůstává několik návrhů, jejichž realizace by dle našeho názoru zhoršila možnost uplatnění OZP na trhu práce.

 

Přeji Vám všechno dobré.

Václav Krása

Předseda NRZP ČR

 
Více článků...
GIVT_banner_full

 Děkujeme:













Asekol Nakladatelství ÚMUN

VVZPO logo_PTAS Metropolitní univerzita Praha logo_opel